sexta-feira, 9 de outubro de 2015

Taur Matan Ruak “Selingkuh”!

.
Foto de , Presidência da República de Timor-Leste, Facebook.
.Matadalan - 09 de setembro de 2015

La presiza ema no buat ne’ebé perfeitu, natoon deskobre de’it buat ne’ebé halo ó haksolok no halo ó iha folin liu ema hotu-hotu no buat hotu-hotu.

Ema ne’ebé ulun-rua (selingkuh) tanba sira iha jeitu (keahlian) ida ne’ebé ema seluk labele halo. Ema ne’ebé fó dikur (berselingkuh) maka ema ne’e kreativu hodi tenta ema ruma atu monu iha sira nia gaiola. Ema ne’ebé ulun-rua (selingkuh) no ema ne’ebé fó dikur (berselingkuh) ho ema seluk, sempre hakoak mehi ida katak “Moris ne’e dala ida de’it. Halo hotu tiha maka mate. Halo la mate, halo tiha de’it!”.

Halo ka lahalo, Prezidenti Taur Matan Ruak hahí filozofia ida ne’e hodi halo rai nia naran no fó dikur ho realidade moris. Hori hahú hasan kargu nu’udar Prezidenti da Repúblika iha nia kbaas a (2012), Taur Matan Ruak nia familia sai modelu familia Nazare ba familia seluk no merese duni sai “aman” no “inan” ba nasaun Timor-Leste. Ba ne’ebé, iha ne’ebé, iha fatin no kondisaun sa de’it, Taur Matan Ruak ho nia espoza Isabel Ferreira sempre hamutuk ho harmonia. Maibé, iha kotu-kotuk, Taur Matan Ruak ne’ebé uluk mehi atu sai “padre”, kutun moris “ulun-rua” (selingkuh) ho ema seluk.

Ho provas saida? Kalma oituan. Nu’udar oan mahuluk (sulung), Taur Matan Ruak (José Maria de Vasconcelos) ne’ebé moris iha Osso Huna, Baguia, Baucau (10 Outubru 1956) ne’e, iha responsabilidade hodi aplika jeitu “selingkuh” ne’e ho profesionalidade. Antes nia mandatu atu ramata iha 2017, polítikamente, Taur Matan Ruak ulun-rua (selingkuh politik) ho povu Timor-Leste tomak atu altera lei pensaun vitalisia tanba lei refere habokur ne’e ema balun.

“Ita nia Parlamentu Nasionál partidu ha’at  iha ne’eba aseita atu  muda ka halo revizaun ba lei pensaun vitalisia no Prezidente (ha’u) husu bei-beik sira muda lei. La’os tanba 1000 dollar mak sira (mempru parlamentu nasionál) sai atan tiha. Diak liu sira sai ezemplu diak atu altera lei  Pensaun Vitalisia,” dehan Taur wainhira halo dialogu ho komunidade iha Suku Pairara, Postu Administrativu Lautem, Municipio Lautem, Kinta (23/07/2015).

Hein katak, liafuan kmook “abaixo pensaun vitalisia” ne’ebé Prezidenti Taur Matan Ruak levanta bele sai realidade ruma tanba ita nia povu wa’in ba wa’in mak sei moris iha mukit nia laran. Se repzentante povu sira iha uma fukun parlamentu nasionál kutun maten hela no la book an, hein katak povu Timor laran tomak bele hamriik hodi halo referendu atu abaixo pensaun vitalisia hodi habiban povu nia identidade nu’udar timoroan ne’ebé moris koletivu duke hanoin an atu sai riku mes-mesak de’it.

Taur Matan Ruak la’os ulun-rua de’it ba abaixo pensaun vitalisia maibé nia mós ulun-rua (selingkuh) ho Timor-Leste nia identidade. Lori kultura (toman) hosi ema tasi balun ne’ebé atu halakon Timor-Leste nia “identidade hatais”, Taur Matan Ruak ho nia espoza Isabel Ferreira haloko “Taiss” ba mundu. Wainhira halo vizita servisu iha rai liur ka iha munisipiu, sira na’in rua sempre hatais roupa modernu ho kombinasaun hena “Taiss”. Ida ne’e, hatudu katak, Taur Matan Ruak fó dikur (berselingkuh) hela ba hena tradisional “Taiss” no internasionaliza ona “Taiss” nu’udar povu Timor-Leste nia identidade iha mundu intarnasionál. Se imi dehan Taur Matan Ruak “selingkuh” ho ema seluk, ne’e imi nia “urusan”.Taur Matan Ruak, hakarak deskobre de’it buat ne’ebé halo nia haksolok no halo nia iha folin ba ema hotu-hotu. Parabens ba Aniversariu Prezidenti da Repúblika Taur Matan Ruak ba dala-59 (10 Outubru 1956-10 Outubru 2015). (Cassimata)
.

Sem comentários:

Enviar um comentário

Nota: só um membro deste blogue pode publicar um comentário.